V roce 1769 Angličan Josiah Wedgwood otevřel továrnu na keramiku Etruria a zavedl jemnou dělbu práce. Rozdělil proces-výroby keramiky-dříve prováděný od začátku do konce jedním jednotlivcem-na desítky specializovaných kroků prováděných různými pracovníky. V důsledku toho tradiční „hrnčíř“ přestal existovat; místo toho tam byli hlíny, transportéry, přípravny hlíny, formičky a tak dále. Tito řemeslníci se proměnili v tovární dělníky, kteří museli pracovat pevným tempem a podřídit se jednotnému řízení práce.
Na počátku 20. století, inspirovaný montážními linkami na jatkách, Henry Ford rozdělil proces montáže Modelu T do 84 odlišných kroků. Každý pracovník provedl pouze jeden specializovaný úkol, umožnil sestavení vozu na souvislé lince a zkrátil dobu montáže z původních 12 hodin na pouhých 90 minut.
V roce 1924 Ford zahájil projekt na založení továrny v Japonsku a zavedl tam metodu montážní{1}}linky; v následujícím roce byl japonský závod schopen vyrábět 10 000 vozů Model T ročně.
V roce 1933 Toyoda Automatic Loom Works založila divizi výroby automobilů. O dva roky později byl úspěšně prototypován první osobní automobil A1 a nákladní automobil G1; během tohoto procesu společnost přijala metodu výroby montážní-linky společnosti Ford.
Po druhé světové válce začala Toyota implementovat koncept „Just{0}}v{1}}čase“ (JIT)-na svých výrobních linkách vyráběla přesně to, co bylo potřeba, když to bylo potřeba-. Vyřešil také problém-sledování kvality v reálném čase, což vedlo k výraznému zlepšení kvality produktu a drastickému snížení nákladů.
V 80. letech 20. století hollywoodská filmová tvorba přijala industrializovaný provozní model montážní{1}}linky. Sekvence výroby scénáře obecně probíhala následovně: scénáristé zodpovědní za kostru nejprve nastínili děj; spisovatelé, kteří měli za úkol „doručovat pointy“, by pak vkládali humor; a konečně spisovatelé specializující se na dialogy vyplnili mluvené řádky na základě zavedeného rámce příběhu a oblouků postav. V roce 1990 se systémy ERP (Enterprise Resource Planning) začaly integrovat s montážními linkami. Tato konvergence spojila vlastnosti jak diskrétní, tak procesní výroby, komplexně optimalizovala využití zdrojů a umožnila rychlé reakce na požadavky zákazníků; vybavil také vysoce automatizované pevné montážní linky určitou provozní flexibilitou.
V roce 2001 byl vydán procesor Pentium 4 s technologií Intel NetBurst. Jeho technické inovace zahrnovaly technologii Hyper Pipelined, vylepšené operace s plovoucí{3}}čárkou, Rapid Execution Engine, 400MHz systémovou sběrnici, Advanced Dynamic Execution a 144 nových instrukcí SSE2.
V roce 2005 byla v Šanghaji spuštěna první čínská automatizovaná dávkovací a stohovací montážní linka, kterou navrhla a vyrobila společnost Shanghai Charlie Packaging Equipment Technology Co., Ltd. Tato linka byla nasazena pro automatické balení fosforových-měděných kuliček v domácím metalurgickém průmyslu. Integrovalo odměřování, balení do krabic, tisk, kontrolní-vážení, uzavírání kartonů, plastový uzávěr bubnu, manipulaci s více-specifikacemi, více-skládání vrstev a roztahovací{8}}balení palet. Systém řízený pomocí PLC dosáhl plně automatizovaného mechatronického provozu.
V říjnu 2006 byl zaveden provozní model montážní linky do nemocničních injekčních místností. Tento posun ušetřil práci, zvýšil efektivitu a zlepšil spokojenost pacientů a současně snížil výskyt chyb.
